Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Three Essays on Central European Foreign Exchange Markets
Moravcová, Michala ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Baumohl, Eduard (oponent) ; Pappas, Vasileios (oponent)
Dizertační práce se skládá z tří esejí, které se zabývají vybranými měnovými kurzy nových členských zemí EU, tj. české koruny, polského zlotého a maďarského forintu. První dvě eseje zkoumají vliv vyhlašování makroekonomických zpráv a zasedání centrálních bank na hodnotu a volatilitu měnových kurzů (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD). Třetí esej se zabývá korelacemi měnových kurzů nových členských zemí EU a přesuny volatility mezi těmito trhy a americkým dolarem. Hlavním přínosem této práce je obohatit již existující literaturu o výsledky zkoumání měnových trhů nových členských zemí EU v období po finanční krizi a v průběhu období Evropské dluhové krize a měnových intervencí České národní banky (ČNB). První esej (kapitola 2) zkoumá okamžitý vliv zveřejňování makroekonomických zpráv z Eurozóny, Německa a USA a změn v měnové politice centrálních bank (ECB, Fed) na hodnotu měnových kurzů nových členských zemí EU (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD) v období od ledna 1999 do května 2018. Díky aplikaci metodologie Event Study (ESM) na minutová intradenní data můžeme rovněž posoudit dočasnou efektivitu zkoumaných měnových trhů. Výsledky ukazují, že makroekonomické zprávy z USA působí na zkoumané měnové kurzy odlišně než zprávy z německé ekonomiky. Výsledky rovněž...
Macroeconomic News and Their Impact on Sovereign Credit Risk Premia
Pištora, Vojtěch ; Hausenblas, Václav (vedoucí práce) ; Bobková, Božena (oponent)
Tato práce dokládá, jakým způsobem makroekonomická překvapení, tedy odchylky od trhem očekávaných hodnot, ovlivňují denní změny spreadů českých, polských a maďarských (CEEC-3) vládních dluhopisů a swapů úvěrového selhání. Nejprve jsme uskutečnili řadu "event studies" zkoumajících reakci spreadů na makroekonomická oznámení, a poté jsme použili general-to-specific přístup k modelování. Získali jsme tak třicet modelů typu GARCH, které zohledňují vliv překvapení na hladinu spreadů a na jejich rozptyl. Zjistili jsme signifikantní dopady na hladinu spreadů, které však vzhledem k velikosti dopadů nepřesáhly vliv obecných finančních činitelů. Účinky na volatilitu se zdají být podstatnější, ačkoliv postrádají obvyklý průběh: jak dobré, tak špatné zprávy měly tendenci působit na volatilitu oběma směry. Naše závěry napovídají, že pokud jde o makroekonomické zprávy, denní změny dluhopisových spreadů jsou ovlivňovány spíše inflačními očekáváními než úvahami o kreditním riziku. Ukazuje se, že zahraniční zprávy, které jsou zde zastoupeny německými překvapeními, ovlivňují dluhopisové spready zemí CEEC-3 zejména prostřednictvím proxy bezrizikového výnosu - výnosu německého bundu. Na rozdíl od studií používajících nízkofrekvenční makroekonomická data jsme nenašli žádné důkazy pro hypotézu "wake-up call".

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.